| |
moje
nejkrásnější ze všech rodných zemí
kde nic není ani k snění
kde už od mala jsem v divném vytržení
kde si medím jako v nebi
sláma z bot mi neustále trčí
noční Žižkov - valím oči
děvčata se na mě mile culí
kluci mluví stěny mlčí
moje nejvlastnější ze všech možných vlastí
jsem tu v pasti ale vlastní
ale miluju tě i když něco stojíš
krásně voníš šimle ctnostný
jak hezké je když ruka ruku myje
tichá voda břehy mele
když je bouřka vlezu do postele
ať se děje co se děje
můj ze všech krajů nejkrajnější kraji
ohně v dubnu mihotají
kdo má krutý život ten si kávu sladí
nebo paří v Posázaví
srdce v dlani každý tady žmoulá
velká duše malá touha
jsi ze všech výsep nejvíc vysypaná
jsi ta pravá Slávo plavá
|
|